Studenti na workshopu hodnotili vizualizace COVID-19

10/6/2020 ⟶ vyuka ⟶ vizualizace

V předmětu ISKM71 Co říkají obrazy?, který kompletně vymyslela a vybudovala naše úžasná studentka Anna Puchovská, jsem měl tu čest podílet se na jednom z workshopů. Věnoval se, nepřekvapivě, vizualizaci dat. Se studenty jsme se o víkendu na konci května zaměřili na obě role, se kterými se všichni v praxi běžně setkáváme: na roli příjemce/čtenáře a na roli tvůrce vizualizace.

Téma pro kritické hodnocení vizualizací z pozice příjemců bylo jasné: COVID-19. Snad každý z nás se setkal s grafem, který nás motivoval ke “zploštění křivky“ nárůstu nových případů. Data o koronaviru proudila ze všech stran a ze všech institucí, novináři a datoví analytici proto měli (a stále mají) žně. Každý den se v médiích setkáváme s desítkami vizualizací, ale ne vždy jim věnujeme dostatek času a kritického oka. Mnohdy se tak může stát, že od jejich čtení odcházíme s ne zcela přesnými informacemi. Pandemii koronavirových vizualizací jsme proto při workshopu využili a podívali jsme se na některé příklady komplexněji. Posloužil nám k tomu profil efektivity vizualizace, původně navržený Stephenem Fewem a mírně upravený pro naše účely, který hodnotí vizualizace ze sedmi různých hledisek (užitečnost, úplnost, vnímatelnost, pravdivost, intuitivnost, estetičnost a poutavost). Je to sice metoda značně subjektivní, ale vede příjemce k mnohem hlubšímu přemýšlení o vizualizaci, na kterou se dívá - a to bylo cílem workshopu.

Jaké vizualizace jsme hodnotili a jak se dozvíte z prezentace ze závěrečného semináře. Mezi ty obecně nejproblematičtější vizualizace v současné krizové době patří mapy, především kartodiagramy, využívající plochu pro mapování koronavirových statistik.